Gorce - polské Karpaty pokořeny
Dne 8. května 2014. Sedm hodin ráno. Luky vyráží k Onďovi, aby následně mohli vyzvednout Žlebu a vyrazit na mezinárodní expedici. Tentokrát do Polska. Pohoří Gorce je součástí polských Karpat, výškově i vegetačně se podobá našim Beskydům, ovšem nabízí i něco navíc. Mimo jiné nádherné výhledy na Vysoké Tatry.
Onďa, nejmladší člen expedice, si poprvé zkusí, jaké to je chodit po horách. Mám na mysli skutečně chodit po horách. Přespaní pod širákem, desítky kilometrů v nohou, vaření si v polních podmínkách, hlídání zásoby vody ale hlavně - těžkou krosnu na zádech. Není to snadná zkouška, jak Onďa sám poznává už po prvním dnu. Těžkými zkouškami ovšem prochází, jako správný skaut - s odhodláním postavit se každé výzvě. A dnes již ví, že když má pocit, že dál už fakt nemůže a nejraději by to zabalil, tak se pořád ještě dokáže hecnout a nadělit svojím nohou dalších pár kilometrů do prudkého kopce plného bláta (vyhloubené koryto potoka).
Během výpravy nás čekaly tři težké výstupy: na nejvyšší horu Turbacz, následně na hřebenovku v jižní části pohoří, abychom se pak vrátili zpátky na hřebenovku, která vede na Turbacz. Za téměř každý výstup jsme byli odměněni krásnými výhledy, které nám Beskydy poskytnout nemohou. Počasí, až na dvě kratké přeháňky, bylo výborné.
Poslední den výpravy, zejména pak sestup z Turbacze k autu se nám všem zdál nekonečný. Však jsme taky dohromady ušli přes 64 km! Ovšem pocit, který jsme měli, když jsme dorazili k autu byl k nezaplacení - zvládli jsme to na výbornou! Během cesty zpátky nám pořád zůstal úsměv na tváři. Žleba s úžasem nepřestal sledovat spousty rozestavěných domů po celém Polsku, Luky se snažil soustředit na řízení auta a hlídání spotřeby :-), Onďa tiše odpočíval na zadním sedadle. Dokonce zapomenutý foťák na střeše auta prežil několikakilometrovou jízdu, včetně rychlosti 90 km/h - tak se Lukymu opět nepovedlo se ho zbavit :-) a tudíž všechny ty "selfie" fotky, co si Žleba nafotil, zůstaly zachovány navždy :-). Jen škoda, že jsme nezvěčnili dnes již pověstnou Šerpu :-). Stala se součástí legendarních postav našich výprav a zaujala čestné místo vedle Marušky.
Každopádně další výprava, která dopadla nad očekávání. Už se všichni těšíme na další akci. Luky a Žleba se ujistili, že tyto výpravy jsou skvělé a dobře prověří fyzickou kondici. Onďa sám sobě dokázal, že na to má a že se již může řadit mezi skauty, kteří zvládnou i náročné výpravy - a poprvé pochopil slovní spojení "mám vlka" :-).
Tentokrát žádná SMS od Lukiho nedorazila, ovšem i přesto... jsme borci :)
